témata - panely ****************************************************************************************** * Teoretické rámce pro empirický sociologický výzkum kolektivní paměti ****************************************************************************************** (garantují: Nicolas Maslowski a Jiří Šubrt, kontakt: nicolas.maslowski(zavinac)gmail.com [ "nicolas.maslowski(zavinac)gmail.com"] ) Teoretické koncepce kolektivní paměti představují v současných sociálních vědách relativně oblast, která se do značné míry samostatně vyvíjí a proměňuje. Takto zformované koncepce o pouze k uspokojování teoretických zájmů samých, ale mohou se stát a stávají se východiskem výzkumných otázek a hypotéz v rámci kvalitativního i kvantitativního výzkumu. Proponovaný diskutovat otázky, na jakých teoretických základech lze stavět v případě konkrétních empir kolektivní paměti a jejích jednotlivých oblastí. • Problém kolektivních a individuálních identit • Národní elity (kulturní i jiné) v kontextu výzkumu paměti • Koncept kulturního traumatu jako výzkumná perspektiva • Paměť a masová média • Koncept historického vědomí jako alternativa ke kolektivní paměti • Kultura paměti a politika paměti ****************************************************************************************** * Recepce/konzumace kolektivní paměti ****************************************************************************************** koordinátor: Jakub Grygar Panel se zaměřuje sociokulturní praktiky udržování a proměn kolektivní paměti prostřednict konzumace jejích obsahů širokou veřejností. Důraz klademe na historii vědění, roli autorit obsahů paměti a na porozumění legitimizacím dílčích interpretací minulosti. Předpokládáme, nabídnuté do tohoto panelu, se zaměří buď a) na kulturně a historicky specifické způsoby r (konzumace) obsahů kolektivní paměti; nebo b) snahy ovlivnit kolektivní paměť prostřednict recepce / konzumace dokumentů paměti. • Způsoby recepce dokumentů kolektivní paměti v různých dobách a oblastech. • Způsoby úpravy obsahů kolektivní paměti pro snadnou recepci/ konzumaci. • Konzumační tabu ve vztahu k určitým dokumentům paměti či jejich kategoriím. • Nostalgie jako způsob transformace kolektivního traumatu do recepčně snadné formy. • Kooperace lidí s dokumenty paměti při jejich recepci. • Low-intensity memory a high-intensity memory. ****************************************************************************************** * Paměť a ztělesnění ****************************************************************************************** koordinátorka: Vendula Řezáčová Panel vítá příspěvky, které se budou snažit překonat mainstreamový pohled na paměť jako pr (de)reprezentací historie na úrovni kognitivních forem – reprezentací minulosti ve slovech a uvažují ji jako aktivní ztělesněnou paměť, součást žité zkušenosti identity. Jednou z ot panel klade, je způsob, jak ztělesněné formy paměti prostředkují mezi tím, co je přítomné tím, co je absentní (minulé události). • Vztah paměti a nemoci, rituálních praktik a představení, konkrétních míst jako jsou sous hřbitovy, památníky apod. • Vztah aktuálních těl a míst ke zkušenost bolesti/nemoci/traumatu  na pozadí zájmů aktérů jejich strategií budoucnosti. • Vztah žijících k zemřelým/předkům (od rodinných příslušníků k velikánům) na pozadí zájmů a jejich strategií budoucnosti. • „Historical re-enactment“ (historická rekonstrukce) – událostí, scén, situací, praktik. ****************************************************************************************** * Komemorativní kultura v sociálních vědách ****************************************************************************************** koordinátor: Jan Balon Panel se zaměřuje na téma historického utváření vědecké a oborové identity, zejména pak na sociálněvědní disciplíny interpretují a reinterpretují své historické dědictví. Současná h sociálních věd přikládá v intelektuálních a institucionálních dějinách jednotlivých discip roli komemorativnímu symbolismu, jenž prostřednictvím historických narativů ovlivňuje věde přepisuje dějiny vědních oborů. Cílem panelu je konfrontovat přístupy ke studiu komemorati rozvinuté v rámci dějin přírodních věd se způsoby uchovávání historického dědictví v sociá • Komemorativní praktiky v sociální vědě a politika kolektivní paměti • Oborové tradice a národní kultura • Sociální, historický, kulturní a materiální kontext vědecké praxe • Vědecké komunity a veřejnost • Propojení politické a oborové paměti ****************************************************************************************** * Kolektivní vzpomínání, zapomínání a jazyk ****************************************************************************************** (FFUK) Panel se zaměřuje na jazykové a diskurzní aspekty kolektivní paměti – jazykové a diskurzní obsahu i její (re)konstrukce v sociální praxi. Panel zahrnuje řadu jevů, které však lze se oblastí: 1.Kolektivní vzpomínání a zapomínání jazyka: Tato oblast se týká různých složek jazykové k jako obsahu kolektivní paměti. Jde o ztrátu či znovuzískávání praktické znalosti psaní, slov, narace nebo konverzace v konkrétním jazyce. K takovým procesům dochází běžně – ať migranty, či starousedlíky, v průběhu času zapomínají nebo znovu získávají jazykové komp asimilace, ztráty tradice, změny politického režimu apod. Se ztrátou jazyka odcházejí i kolektivní paměti, které jazyk ztvárňuje; otázkou je které. 2.Kolektivní vzpomínání a zapomínání na jazyk: Tato oblast se týká vědomí tradiční přítomn jazyka nebo jazyků na daném území, v daném společenství, rodině apod. jako konstituentů jednotek. Sem patří například ztracené a znovunalézané povědomí o německojazyčném charak českého pohraničí nebo (absence) povědomí o autochtonnosti polštiny na části území Česka 3.Kolektivní vzpomínání a zapomínání pomocí jazyka: Zahrnuje diskurzní konstrukci kolektiv na rozdíl od předchozích dvou oblastí jde o jazyk ne jako obsah kolektivní paměti, ale a forem kolektivní paměti a b) jako jeden z formačních nástrojů k prosazení nějaké její po naplnění jistých zájmů nebo legitimizace jistého stavu či jednání. Je zřejmé, že všechny tři oblasti jsou jistým způsobem propojeny – (1) může vyústit ve (2) prostřednictvím (3). Příkladem je budování národní identity, které do velké míry spočívá n praxi, jež obvykle zahrnuje i formování jisté paměti na národní jazyk a zapomínání na jiné daného území, jejichž mluvčí je ztrácejí při asimilačním tlaku nebo zániku původních způso • Jazykové formování/konstruování kolektivní paměti • Jazykové konstruování tradice nadnárodní, národní, regionální, lokální identity • Národní identita versus jazyková diverzita • Jazyková asimilace a kolektivní paměť • Ztráta jazyka a kultury • Ztráta jazyka a rodinné tradice • Ztráta jazyka a identity